- Radim Polášek (e-mailem) --- 29. 9. 2005
Re: Pylové plásty
Ještě jsem zapomněl, menší množství plástů se dá skladovat tak, že se každý
plást zabalí pečlivě do novin. Potom larvy zavíječů obvykle papír
nepřekonají, tudíž se z několika rámků nestáhnou do jednoho, dvou a
nevytvoří hnízdo, kde se navzájem zahřívají a tím podporují v ničení plástů.
Tím se rozvoj zavíječů podstatně zpomalí, larva před zakuklením se prohryže
přes noviny ven, ale zpátky do toho rámku vylíhlý motýl už vajíčka
nenaklade, protože noviny zavíječe mírně odpuzují.
Platí to pro rámky napadené v úlech, kdy zavíječ naklade dávku vajíček někde
mimo dosah včel do štěrbiny v úlu a vylíhlé larvičky, které uniknou včelám
napadnou jednotlivě plásty. Pokud ale plásty zůstanou někde mimo úly,
zavíječ naklade celou jednu dávku do jednoho plástu, potom je v jednom
plástu tolik larviček, že i přes noviny se prohryžou do okolních plástů .
Hodí se to ale spíše pro plásty bez pylu, plásty s pylem jsou atraktivnější
a tudíž je zavíječi občas napadnou i přes odpudivý účinek novin a hodí se
spíše na dlouhodobější až víceleté skladování plástů.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, September 29, 2005 11:13 AM
Subject: Re: Pylové plásty
> Pokud se berou plásty s pylem teď a budou se přidávat při jarní prohlídce,
> nemusí se nic zasypávat cukrem. Stačí když se plásty dají do nevytápěných
> suchých prostor, chránit před myšmi a říjen a případný teplý listopad
před
> zavíjěči. Úplně stačí, když jsou ob rámek mezery, takže zavíječi nemohou
> utvořit hnízdo tepelně izolované pavučinami. V takovém hnízdě zavíječi
> dokáží udržet teplo a tudíž ničit hromadně plásty prakticky až do mrazu.
> Nejpraktičtější je to asi ve věžích s nastavků, postavených na nějaké
> trámky, aby vzduch mohl proudit nahoru a dolů kolem plástů a chráněných
> proti myším nahoře i dole mateří mřížkou.
> Zasypávat cukrem a schovávat proti zavíječům třeba do igelitu se musí
pylové
> plásty odebírané třeba na jaře z řepky, protože takové plásty budou
> skladovány několik měsíců při "letní" teplotě, ať už se budou přidávat v
> srpnu před krmením na zimu, aby je včely zalily cukrem nebo až na jaře.
> Použitelná je i alternativa, kdy se plásty uloží do nějaké bedny, skříně
> nebo nastavku klidně těsně k sobě a říjen a případně listopad prohlížejí
co
> 14 dní a případné larvy zavíječů se mechanicky zabíjejí ostrým nožem nebo
> špendlíkem. Na jaře jsou sice potom v plástech občas chodbičky, ty ale
včely
> opraví bez větších problémů.
> Taky záleží, jestli je pyl hotový nebo není. Nehotové buňky s pylem mají
> barvu přinášeného pylu, snadno plesniví nebo snadno vyschnou v hrudky,
které
> včely vyhazují. Hotový pyl je v buňkách mléčně vykvašený, dost stejnoměrné
> tmavší barvy a povrch pylu je potažen něčím jakoby propolisovou blankou. A
> takové buňky s pylem vydrží až pár měsíců klidně i mimo včelstvo bez
> jakýchkoliv změn. Jinak je pyl jako zásoby mnohem hůře skladovatelný než
> třeba med nebo cukr v plástech. Za rok až dva je pyl skladovaný mimo
> včelstva v plástech mimo zavíječe napaden dalšími "hmyzáky" nebo roztoči a
> pro včely prakticky nepoužitelný.
> V úlech by pyl neměl být v prvním nebo druhém plástu u stěny. Na těchto
> plástech totiž často kondenzuje v zimě vlhkost a za takových podmínek
plást
> a pyl ještě "ochotněji" plesniví. Jinde v úlu pyl vydrží bez problémů do
> jara. Hlavně pokud je v zimě otevřené síto ve dně.
>
> R. Polášek
|
Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12455
Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek
Zobrazit
celé
vlákno |